Jak na vlastní ekozahradu?

Jak na vlastní ekozahradu?

Zemědělství je nedílnou složkou každé společnosti. Tvoří totiž základ našeho fungování – dává nám potravu. Kdybychom neměli co jíst, žádné moderní technologie v podobě nejnovějších telefonů, televizí a rozsáhlých sociálních sítí, by nám byly jednoduše k ničemu. Přestože se tak mnoho lidem může zemědělství zdát jako poněkud zastaralá činnost, díky produktům rostlinné a živočišné výroby můžeme udržovat regály našich supermarketů neustále plné. Hrubou lidskou sílu dnes nahradily moderní stroje, které nám zároveň umožňují dostatečné zefektivnění a zrychlení práce na to, abychom byli schopni nakrmit neustále rostoucí populaci.

Na druhou stranu právě kvůli populačnímu růstu je v zemědělství občas upouštěno od kvality na úkor kvantity. Aby tak bylo možné udržet standardně vysokou produkci, jsou v zemědělské výrobě používány různé chemické postřiky a hnojiva, které mají zabránit škůdcům a jiným nepříznivým vlivům, aby úrodu zničili a zároveň podpořit její růst.

Chemie však není aplikována jen na samotné obiloviny. Aby potom hotové potraviny vydržely co nejdéle a bylo možné se jimi také předzásobit, jsou do jednotlivých produktů přidávány chemické látky v podobě konzervantů a éček. To vše je důvodem, proč se v poslední době čím dál více lidí rozhoduje pro nákup biopotravin ze soukromých ekofarem. Biopotraviny však dnes najdeme i ve většině supermarketů. Poměrně velkou nevýhodou je však jejich vysoká cena, která spoustu lidí odhodlaných zásadně změnit svou stravu, odradí.

Takovou malou ekozahradu si ale můžeme vytvořit i na našem pozemku. Jediné, co nám stačí, je nadšení a touha udělat něco pro sebe a pro životní prostředí.

Prakticky každá plodina, kterou si sami vypěstujeme bez toho, aniž bychom její růst podpořili nějakou chemií, je biopotravina. Ekozahrádka se však vyznačuje nejen zdravými a nijak neupravovanými plodinami, ale také ochranou životního prostředí. Správně založená ekozahrada se potom stará prakticky sama o sebe a naši péči příliš nepotřebuje.

Abychom přirozeně zabránili přemnožování jednotlivých organismů, je dobré dbát na druhovou pestrost neboli biodiverzitu. Do ekozahrádky bychom přitom neměli zasahovat víc, než je nutné. Podobně jako v přírodě bychom zde měli nechat běžet koloběh života, aniž bychom se ho snažili jakkoliv narušovat. Například popadané listí ze stromů místo shrabání necháme pod stromem tlít, čímž zajistíme stromu přirozené živiny a vláhu. Při výběru jednotlivých rostlin bychom měli dbát na mnohoúčelovost a vybírat jednotlivé rostliny a jejich umístění tak, aby obohatily zahradu jako fungující ekosystém. Jinam umístíme například rostliny, které přitahují hmyz a jinam ty, které odpuzují škůdce.

Místo rytí bychom se na ekozahradě měli raději pustit do mulčování. Mulčováním pokrýváme půdu organickým materiálem, který do ní vrací živiny, a navíc ji brání před vysycháním a růstem plevelů. Organický a biologicky rozložitelný odpad, který nám na zahradě zbyde, potom umísťujeme do kompostu nebo do mulče, kde najde své další využití.