Rok 2027 přinese českému stavebnictví důležitou změnu. Od 1. ledna 2027 začne platit zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, který zavádí pravidla pro využívání BIM u vybraných veřejných staveb. Co přesně znamená BIM pro menší stavební firmy? Týká se nová povinnost přímo každého dodavatele? A proč má smysl připravit se už nyní, i když vaše firma běžně realizuje menší zakázky?
Obsah článku
Odpověď je důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát. BIM se od roku 2027 nestane povinným pro všechny stavby ani pro všechny stavební firmy. Menší společnosti se však mohou s požadavky na BIM setkat jako subdodavatelé nebo dodavatelé pracující na velkých veřejných projektech. Včasná příprava proto může rozhodovat o tom, zda se na takové zakázky dostanete.
Co je BIM a co znamená building information modeling v praxi
BIM, tedy building information modeling, není pouze 3D model vytvořený v projekčním programu. Jde o způsob, jak vytvářet, sdílet a spravovat informace o stavbě během jejího životního cyklu. Český zákon definuje informační model stavby jako digitální reprezentaci fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s jejím životním cyklem.
Rozdíl proti klasické projektové dokumentaci je především v práci s daty. Model může obsahovat například informace o konstrukcích, technických zařízeních, nákladech, harmonogramu nebo údržbě. Nejde tedy jen o to, jak budova vypadá, ale také o to, jaké informace lze k jednotlivým prvkům dohledat a dále používat.
Praktický příklad je jednoduchý. Pokud je v modelu evidováno konkrétní okno, nemusí být pouze nakreslené v prostoru. Může být spojeno také s údaji o rozměru, materiálu, výrobku nebo požadavcích na údržbu. Právě propojení geometrie a strukturovaných informací je jedním z hlavních rozdílů mezi běžným 3D návrhem a BIM.
Bude BIM od roku 2027 povinný pro všechny stavební firmy?
Nebude. To je nejdůležitější informace, kterou by si měly menší stavební firmy z nové legislativy odnést.
Zákon stanovuje povinnost především konkrétním veřejným zadavatelům. Patří mezi ně například Česká republika, státní příspěvkové organizace, státní podniky, kraje a další zákonem vymezené právnické osoby. Povinné pořízení informačního modelu se následně týká staveb splňujících zákonné podmínky. Jednou z nich je překročení finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.
Pro roky 2026 a 2027 činí tento limit 134 764 000 Kč bez DPH. Neznamená to tedy, že by menší stavební firma musela od ledna 2027 zavést BIM pro každou svou soukromou nebo menší veřejnou zakázku.
Důležitý je však jiný scénář. Firma s několika zaměstnanci může být například subdodavatelem elektroinstalací, vzduchotechniky, konstrukcí nebo dokončovacích prací na velké veřejné stavbě. V takovém případě může být nucena předávat informace způsobem, který odpovídá BIM požadavkům hlavního projektu.
Jak se BIM dotkne menších stavebních firem
Menší firmy by proto neměly řešit pouze otázku, zda se na ně zákon vztahuje přímo. Mnohem praktičtější je sledovat, zda se BIM stává požadavkem jejich významných odběratelů.
Velká stavební společnost může například v zadávací dokumentaci požadovat konkrétní strukturu dat, práci ve společném datovém prostředí nebo předávání modelových informací v otevřeném strojově čitelném formátu. Český zákon přímo počítá s jednotným datovým standardem stavby a se společným datovým prostředím pro správu a sdílení informací.
Pro subdodavatele to znamená změnu pracovních návyků. Nestačí pouze dodat hotový výrobek nebo provést montáž. U části zakázek bude stále důležitější schopnost předat také správná data o tom, co bylo skutečně zabudováno.
Jak se připravit na BIM bez zbytečných investic
Menší stavební firma nemusí okamžitě pořizovat rozsáhlý BIM systém. Rozumnější je začít analýzou vlastních procesů.
Nejdříve si určete, jaké informace dnes předáváte generálním dodavatelům. Zkontrolujte například výkresy, technické listy, revizní dokumentaci, seznamy výrobků a dokumentaci skutečného provedení. Právě tato data mohou být v BIM projektu dále strukturována a propojena s konkrétními prvky stavby.
Druhou oblastí jsou zaměstnanci. Projektant, stavbyvedoucí a pracovník odpovědný za dokumentaci nemusí být odborníky na všechny BIM nástroje. Měli by však rozumět základním pojmům, způsobu předávání informací a požadavkům konkrétního projektu.
Velmi důležité je také ověřit, zda používaný software dokáže pracovat s formáty a daty, které budou požadovat vaši obchodní partneři. Investice do školení a správně nastaveného procesu může být v této fázi užitečnější než okamžitý nákup drahého softwaru.
Datový standard BIM bude pro firmy klíčový
Zákon požaduje, aby byl digitální model stavby pořizován elektronicky v otevřeném strojově čitelném formátu a v jednotném datovém standardu stavby.
Česká agentura pro standardizaci proto postupně zveřejňuje konkrétní obsah Datového standardu stavby. V dubnu 2026 zveřejnila minimální standard pro povolení a kolaudaci a v červenci 2026 přidala také minimální standard pro provádění staveb. Ten pokrývá například zemní práce, konstrukce, technická zařízení budov nebo elektroinstalace.
Pro menší firmy je to důležitý signál. BIM se nebude týkat pouze architektů a projektantů. Požadavky se postupně promítají také do informací, které během realizace vytvářejí jednotlivé stavební profese.
Nejčastější chyba: zaměnit BIM za 3D model
Začátečníci často předpokládají, že BIM znamená pouze nakreslit stavbu ve 3D. Takový přístup je příliš zjednodušený.
Podle zákona má informační model obsahovat podle fáze životního cyklu například digitální model stavby, informace o harmonogramu, povolení, investičních nákladech, užívání a údržbě nebo dokumentaci stavby.
Další častou chybou je řešit BIM až ve chvíli, kdy firma dostane konkrétní zakázku. V takové situaci může být obtížné rychle proškolit zaměstnance, nastavit odpovědnosti a upravit způsob předávání dokumentace. Příprava proto dává větší smysl postupně zaměstance zaškolovat.
Zdroje: KoncepceBIM.cz, VUT.cz, MinisterstvoPrůmyslu.gov.cz, DeltaGroup.cz, Adeon.cz, ZákonyProLidi.cz
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.