Kdy se teplo stalo spotřebním zbožím

Kdy se teplo stalo spotřebním zbožím

Vynález parního stroje započal zcela novou epochu lidských dějin. Velkou část práce převzaly za lidi stroje, nastartovala se průmyslová revoluce a život lidí se v mnohém stal jednodušším. Pokrok se rychle dostával do všech odvětví a velmi brzy pára našla své místo i ve vytápění domů. Lidé už nemuseli mít doma kamna, starat se o oheň a teplo se stalo spotřebním zbožím. Dnes už stačí jen otočit kohoutkem topení, abychom měli doma teplo. Především velké činžovní domy byly vybaveny parovody, které ze vzdálených tepelných elektráren rozváděly teplo až do domů. To nejenže ovlivnilo způsob života a nahlížení na teplo, ale také ráz krajiny, ve které na mnoha místech můžeme vidět dlouhá potrubí. Tyto potrubí vedou jak na povrchu, tak pod ním a jsou tepelně izolovaná, aby nedocházelo ke ztrátám tepla.

Dnes už jsou ve velkém parovody nahrazovány úspornějšími horkovody, kde potrubím místo horké páry proudí voda. Často se jedná o zbytkové teplo z chladících okruhů uhelných elektráren. Rozvodová tepelná síť nejsou však jen trubky ale také předávací stanice, kde se horká pára nebo voda ochladí na teplotu, kterou topení v domech zvládají. Ochlazená voda poté putuje zpět do teplárny, kde je znovu ohřáta a takto stále dokola. Ačkoliv se celý tento systém může zdát vzdálený a neobvyklý, najdeme ho na mnoha místech. Takto zásobováni teplem jsou mnozí obyvatelé Prahy, Brna i dalších velkých měst, velmi obvyklý je tento způsob vytápění u panelových domů a energetické centrum dodávající mnoha lidem teplo najdeme třeba i ve Stráži pod Ralskem. Ovšem s obdobnou technologií vytápění se setkáme i v rodinných domech, kde se místo centralizovaného zdroje tepla pro ohřev vody proudící v topení využívá kotel.