Prakticky veškerá elektronická zařízení, ať už se jedná o mobilní telefony, mikrovlnné trouby, Wi-Fi routery či počítače, vyzařují jisté množství okem nepozorovatelných energetických vln. V posledních letech se lze setkat s varováními, která se týkají těchto elektromagnetických polí. Škodlivost neionizujícího záření však zatím nebyla jednoznačně prokázána, i když je internet plný nejrůznějších teorií. Faktem ale je, že nadměrné elektromagnetické záření může mít negativní dopady na naše zdraví.
Co je to elektrosmog?
Elektrosmog neboli elektromagnetické znečištění je souhrnný název pro elektromagnetická pole a vlny, která vznikají v důsledku činnosti člověka a vykazují účinek na okolní prostředí. Vyskytují se v menší či větší míře všude tam, kde dochází k přenosu elektrické energie, k používání elektrických zařízení či elektromagnetických vln k přenosu informací. Elektrosmog není viditelný, setkáme se s ním už ale prakticky všude, a to i v přírodě mimo město. Výraz je složen ze slov elektro (souvislost s elektrickými zařízeními) a smog, přičemž smog označuje chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností.
Jak vzniká elektrosmog?
Elektromagnetické záření generuje vše, čím probíhá elektrický proud. Elektrosmog vzniká ze všech spotřebičů, ale také v okolí elektrického vedení nebo rozvodů elektřiny v domácnostech. Elektrosmog vyzařují televizní a mobilní vysílače, mobily a rovněž počítače. Elektromagnetické pole se však vytváří také samotným slunečním zářením. Elektromagnetický smog je tedy všude kolem nás – ochrana je před ním takřka nemožná.
Jak naše zdraví elektrosmog ovlivňuje?
Elektromagnetické záření je přirozený fyzikální jev, který označuje vlnění v rámci elektromagnetického pole. Podle délky vln pak určujeme konkrétní druh záření. Elektromagnetické záření můžeme dělit na ionizující (kterým je například rentgenové záření) a neionizující (například infračervené či ultrafialové světlo). O ionizujícím záření víme, že je ve vyšších koncentracích pro lidský organismus škodlivé. U neionizujícího záření se však stále vedou pře.
Důvod, proč se především v poslední době o elektrosmogu vedou četné diskuze, je vzrůstající obava z jeho dlouhodobých účinků na naše zdraví. I v lidském těle totiž probíhá řada elektrických procesů, jako je nervový přenos. Pokud vycházíme z předpokladu, že veškeré elektrické jevy se navzájem ovlivňují, vzniká otázka, jestli elektrosmog nemá nějaké pozměňující účinky na procesy v lidském těle. Na toto téma se šíří především vysoké množství vědecky nepodložených konspiračních teorií, které vyvolávají mezi lidmi zbytečnou paniku. Velký nárůst těchto teorií jste mohli zaznamenat hlavně v souvislosti se zaváděním 5G sítí, které potřebují ke svému fungování daleko hustší síť vysílačů než předchozí generace.
Vědecké výzkumy, které se účinky elektromagnetických polí na člověka zabývají, dosud neprokázaly žádné škodlivé vlivy. Nebo alespoň ne v běžné míře, v jaké jsme jim vystaveni. Co je však klíčové, je kvantita. Při vysokých hodnotách elektromagnetického záření již lze dlouhodobé účinky na člověku pozorovat, a proto se diskutuje především o hranici, kdy je ještě hustota elektromagnetického záření bezpečná a kdy již ohrožuje naše zdraví.
Jak se chránit proti elektrosmogu?
V České republice rozhodně není třeba se obávat, že by byl člověk vystaven nadlimitním hodnotám elektromagnetického záření. Problematiku elektrosmogu má u nás na starost Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole, která mimo jiné stanovuje limity elektrosmogu a také dohlíží na jejich dodržování. Tyto limity byly v ČR stanoveny v souladu s doporučeními příslušných institucí v Evropské unii, a jsou oproti realitě o poznání vyšší. Je tedy prakticky nemožné, abychom byli vystaveni vyššímu záření. Příznaky, které někteří připisují působení elektromagnetického smogu – migrény, potíže se zažíváním, sexuální dysfunkce nebo třeba alergie – jsou tak s mnohem větší pravděpodobností spíše důsledkem nezdravého životního stylu, stresu, a nejrůznějších zlozvyků.
Zdravotní limity pro elektromagnetická pole jsou v České republice stanoveny nařízením vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Tyto limity byly převzaty z doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection, ICNIRP), a tyto limity považuje za zdravé také Světová zdravotnická organizace (WHO).