Pryž může nabývat mnoha forem

Pryž může nabývat mnoha forem

Pryž, nebo také označovaná jako guma, je materiál, které své uplatnění nachází v mnoha odvětvích, převážně se však využívá jako těsnění nebo jako prvek, který tlumí nárazy a vibrace. Pryže se dělí do několika skupin, podle jejich nejvhodnějšího použití. Nejběžnější a nejlevnější je obyčejná pryž nazývaná také SBR. Vyznačuje se dobrými mechanickými vlastnostmi a odolností vůči opotřebení otěrem. Hodí se všude tam, kde jsou na materiál kladené zvýšené nároky na tepelnou odolnost, je SBR pryž je vhodná až do 80 stupňů celsia. NBR pryž je dobře odolná vůči tukům, minerálním a živočišným olejům a ve speciální úpravě také vůči benzínům. Díky tom je ideální na výrobu těsnění a běžné použití v průmyslu.

Vůči slunečnímu záření a povětrnostním vlivům se nejlepší výdrží vyznačuje pryž EPDM. Mimo to zvládá teploty až do 120 °C a odolá i slabším chemikáliím. Naopak tuky, oleje a benzin jí neudělají vůbec dobře. Udávaná životnost této pryže je většinou deset let, ale podle těsnicích rámečků kolem čelních skel aut můžeme soudit, že je to mnohem více. Čistá přírodní pryž s označením NR je velmi houževnatý materiál, který kromě své výdrže se vyznačuje také vysokou pružností. V potravinářství a zdravotnictví se může využívat VMO silikonová pryž. Ta odolává teplotám v rozmezí -70 °C až do +200 °C, UV záření, povětrnosti i páře, chemikáliím a podle úpravy i tukům.

Pro speciální využití je tu pryž zvaná VIlton, která se kromě vysoké ceny vyznačuje také velmi vysokou a jedinečnou odolností vůči většině chemikálií. Díky tomu splňuje náročné požadavky ve strojírenství, chemie, petrochemie, leteckém průmyslu nebo farmacii. Dále se potom odlišuje potravinářská pryž, kdy její vlastností závisí především na její úpravě, neopren, který je odolný vůči ohni a je samozhášivý nebo butyl, který je nepropustný vůči plynům.