AGROVOLTAIKA – Co to je, jaké jsou přínosy a možná rizika

V dnešní době, kdy je prioritou dekarbonizace, využití udržitelných způsobů výroby energie a optimalizace upotřebení půdy, získává agrovoltaika stále více pozornosti. Tento inovativní koncept spojuje zemědělství s fotovoltaickou technologií a nabízí možnost efektivního využití dostupných zdrojů. Agrovoltaika představuje perspektivní cestu, jak dosáhnout energetické soběstačnosti a současně udržitelného rozvoje zemědělství.

V České republice nabývá agrovoltaika významu atraktivního řešení. Současná legislativa však instalaci agrovoltaiky zatím neumožňuje – téma totiž nejen přináší řadu příležitostí, ale taktéž vznáší otázky ohledně efektivity této kombinace na našem území.

Co je to agrovoltaika?

Agrovoltaika. Agrivoltaika. Agrofotovoltaika. Všechny tyto pojmy označují unikátní spojení zemědělství a solární energetiky.

Agrovoltaika je specifickou odnoží fotovoltaiky. Obě technologie jsou významnou součástí obnovitelných zdrojů energie, které hrají klíčovou roli v posunu směrem k udržitelné energetice a snižování závislosti na fosilních palivech.

Jak agrovoltaika funguje v praxi?

Agrofotovoltaika je koncept, při němž jsou solární panely instalovány na zemědělské plochy, jako jsou pole, louky, pastviny, sady, vinice či chmelnice. Tento komplexní systém umožňuje generovat čistou elektrickou energii z fotovoltaických panelů a současně využít omezené půdní plochy efektivně a pěstovat plodiny.

Solární panely jsou umístěny nad půdou takovým způsobem, aby bylo zajištěno optimální sluneční záření pro oba systémy. Při vhodném návrhu a řízení může agrivoltaika přinést mnohé výhody, včetně optimalizace využití půdy, podpory ekonomiky venkovských oblastí a snižování emisí skleníkových plynů. Zohlednění klimatických a agronomických faktorů, stejně jako regulačního rámce, je zásadní pro úspěšnou implementaci agrofotovoltaických systémů.

Druhy agrofotovoltaických systémů

Existují dva typy agrofotovoltaických systémů: horizontální a vertikální. První z nich je navržen tak, kdy jsou solární panely umístěny nad zemí na vysokých konstrukcích a pod nimi je možné pěstovat plodiny.

V našich podmínkách má prozatím lepší vyhlídky systém vertikálně instalovaných panelů, kdy jsou fotovoltaické panely umístěny na svislých konstrukcích v liniích s několikametrovými rozestupy. Plodiny je možné pěstovat mezi nimi.

A co u nás dělá vertikální systém agrivoltaiky tak efektivní? Jsou to bifaciální, tedy oboustranné solární panely, které zachytávají sluneční záření oběma svými stranami. Tyto panely jsou zemědělci běžně využívané, ale inovace spočívá právě v jejich instalaci vysoko nad půdou. Navíc mohou být upevněny fixně, nebo s nimi lze volně manipulovat podle potřeby, kdy mohou sledovat pohyb slunce.

Jaké jsou přínosy agrovoltaiky?

Řada projektů v ostatních evropských zemích podle organizací ukazuje, že čistou energii lze vyrábět na zemědělských půdách i bez ztráty jejich hlavní funkce, kterou je produkce potravin. Synergie zemědělství a solární energie přináší velké výhody. Za zmínku zcela jistě stojí:

1. Maximalizace využití půdy

   Česká republika má omezenou zemědělskou plochu. Agrovoltaika je vhodným nástrojem, jak umožnit výstavbu solárních elektráren na volné ploše a současně neztratit plochu ze zemědělského půdního fondu.

2. Ochrana půdy

   Výzkum ukazuje, že určitým druhům plodin více prospívá stín. Solární panely vytváří v letních měsících žádoucí stín, v nepříznivém počasí zase ochranu před prudkým deštěm a krupobitím či pozdními jarními mrazy. Navíc slouží jako zábrana proti ptákům nebo dalším škůdcům, nebo dokonce v případě ohrožení vodní erozí by mohly panely fungovat jako protierozní opatření.

3. Podpora zemědělců

   Agrovoltaika může být ziskovým způsobem diverzifikace příjmů pro zemědělce. Mohou tak získat příjmy z prodeje solární energie, což zvýší finanční stabilitu a sníží závislost na jediném zdroji příjmů.

4. Snížení emisí

   Agrovoltaika přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů tím, že získává čistou energii z obnovitelného zdroje.

   Jaká rizika s sebou agrovoltaika přináší?

Ačkoliv agrofotovoltaika pro Česko věští perspektivní budoucnost, bez rizik a výzev se realizace tohoto konceptu neobejde. Proč u nás nedošlo k takovému rozvoji, jako je tomu u našich západních sousedů?

1. Konflikt mezi systémy

   Plodiny a solární panely potřebují odlišné podmínky, jako je sluneční záření, vlhkost a teplota. Je nutné pečlivě navrhnout systém tak, aby oba aspekty fungovaly optimálně.

2. Přechodné plodiny

   Při volbě plodin je třeba brát v úvahu klimatické podmínky, úroveň stínění od solárních panelů a specifické požadavky jednotlivých plodin. Plodiny musí být odolné proti stínění, nebo z něj mít dokonce prospěch.

3. Regulace a financování

   Agrivoltaika není státem regulovaná, tudíž z hlediska financování je tu zcela markantní problém. Jelikož zemědělská půda nesmí být užívána k nezemědělským účelům, tedy ani k výrobě elektřiny, mělo se původně za to, že fotovoltaické panely se budou instalovat pouze na nezemědělské půdě či na brownfieldech. Jestliže tedy nyní zemědělec implementuje agrofotovoltaický systém na své pole, už jej nebude moci upotřebit pro zemědělské účely. A to znamená, že ztratí nárok na veškeré dotace.

Budoucnost agrovoltaiky v České republice

Čeští zemědělci o symbiózu zemědělské produkce a fotovoltaiky jeví velký zájem. Instalace agrovoltaických systémů v souladu s českým klimatem a plodinovou strukturou slibuje efektivní využití zemědělské půdy. Takovouto hodnotu lze zjistit z poměru zisků z produkce kombinovaného využití půdy a odděleného využití půdy.

Většímu rozvoji agrivoltaiky v Česku však brání nedostatečný právní rámec. Nadějí na realizaci agrofotovoltaických systémů je však návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který dokončilo Ministerstvo životního prostředí. Nyní se čeká na to, až se dostane na program jednání vlády.