Některá řemesla, která byla ještě před pár lety velice oblíbená, dnes už téměř nenajdeme. Mladí lidé se zkrátka vydávají stále více cestou studií a výrazně ubývá lidí, kteří se chtějí vyučit nějakému řemeslu. Výsledkem potom je, že máme v dnešním světě „přeprávníkováno“ a „předoktorováno“, ale když člověk potřebuje sehnat někoho například na revizi komína, jen těžko by ho pohledal. Dříve navíc lidé, i když nebyli řemeslu přímo vyučení, byli často alespoň šikovnými kutili. Je to možná tím, že dříve měli lidé více volného času, který mnoho z nich trávilo ve svých dílnách a garážích a „relaxovali prací“ nebo se jen věnovali svému koníčku. Dnes je tomu ale jinak. Většina lidí se stále jen honí za „lepší“ prací a kariérními postupy, tráví v kancelářích večery a často i noci a na drobné opravy v domácnosti jim zkrátka nezbývá čas ani energie. Proto je možná dnes poptávka po tradičních řemeslech vyšší než kdy dříve.
Jedním z takových řemesel, pro jejichž vyučení se rozhoduje stále méně mladých lidí, je svářečství. Svářečství může chvílemi připomínat kouzelnictví, protože podobně jako kouzelník dokáže spojit a rozpojit dvě uzavřené a zdánlivě nespojitelné části, svářeč to dovede taky. Na rozdíl od kouzelníka však k tomu nepoužívá triky, ale fyziku. Při sváření dochází ke spojení dvou a více součástí působením tlaku, tepla nebo dokonce kombinací obojího. Netřeba se však bát, abyste mohli dělat svářeče, nemusíte být přímo Ironman nebo Herkules. Svářeči mají k ruce pochopitelně spoustu pomůcek a přístrojů, kterými kovy svařují.
Postup svařování je dán předem stanoveným průběhem procesu. Tento proces provází sváření od přípravné fáze až po dokončení hotového díla. Svářeč může pro svařování použít hned několik metod: tavnou, obloukovou, tlakovou, odporovou, difúzní a některé další.
Co se týče svařovacích postupů, mezi ty nejběžnější a zároveň nejzákladnější dnes patří MIG/ MAG. Důvodem je stále častější využívání mikroelektroniky a digitální techniky. Výsledkem tohoto typu sváření jsou potom lehčí svařovací stroje, rychleji reagující řídící obvody a zlepšení zapalovacího procesu. Svařování MAG je také označováno za svařování s CO2 tedy s oxidem uhličitým. Energie potřebná k roztavení svařovaných ploch je dodávaná jako teplo vzniklé při hoření elektrického oblouku.
Svařování je jedním z nejdůležitějších oborů v oblasti strojírenství. Svářečské práce, tedy obor svářečství, jsou vyučovány ve svářečských školách, kde se klade důraz nejen na teoretickou ale především na praktickou část tohoto řemesla. V současné době začaly vznikat i svářečské kurzy. Absolventi těchto kurzů si pak mohou udělat svářečské zkoušky, které odpovídají českým, evropským a mezinárodním normám.
I když našroubovat si doma poličku zvládne téměř každý z nás, se svářením už to tak jednoduché není. Proto je vždy dobré, než riskovat nepovedenou práci, zničení věcí a hlavně zdraví, sehnat si na to odborníka.