Globalizace po několik desetiletí směřovala výrobní kapacity především do Asie. Nízké mzdové náklady, rozsáhlé dodavatelské řetězce a rychle rostoucí průmysl nabízely evropským firmám značné úspory. Události po roce 2020 však ukázaly, že nejnižší výrobní cena nemusí znamenat nejnižší celkové náklady. Pandemie covidu 19, narušení světové logistiky, energetická krize i geopolitické napětí změnily pohled podniků na výrobní lokalizaci.
Jaké faktory dnes nejsilněji motivují evropské firmy k reshoringu? Kdy se přesun výroby ekonomicky skutečně vyplatí a kdy představuje zbytečně drahou investici? Jaký dopad má reshoring na zaměstnanost v zemích Evropské unie? Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujícím textu.
Obsah článku
Co znamená Reshoring a proč se výrobní lokalizace mění
Pojem reshoring označuje návrat výroby z mimoevropských zemí zpět do domovské země nebo jiné části Evropy. Zatímco v minulosti podniky přesouvaly výrobu především do Číny, Vietnamu nebo Bangladéše, dnes stále více společností přehodnocuje celkovou strategii výrobní lokalizace.
Nejde pouze o přesun továren. Reshoring často zahrnuje také návrat vývoje, testování výrobků, nákupu materiálu nebo strategických dodavatelů. Firmy tak získávají větší kontrolu nad celým výrobním procesem.
Historicky začala vlna přesouvání výroby do Asie již v 80. letech minulého století. Významně ji urychlil vstup Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. Evropské podniky tehdy využily nižších výrobních nákladů, levnější pracovní síly i rychle rostoucích průmyslových kapacit.
Jaké faktory nejsilněji motivují evropské firmy k reshoringu po roce 2020
Nejsilnějším impulzem byla pandemie covidu 19. Uzavřené přístavy, omezená letecká doprava a nedostatek kontejnerů způsobily několikaměsíční zpoždění dodávek. Podniky zjistily, že výroba vzdálená deset tisíc kilometrů představuje významné provozní riziko.
Významnou roli následně převzala energetická krize. Prudký růst cen zemního plynu a elektřiny po roce 2022 výrazně změnil ekonomiku výroby. Evropské firmy začaly více investovat do energeticky úsporných technologií, automatizace a lokálních dodavatelských sítí.
Dalším faktorem jsou geopolitická rizika. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou, obchodní omezení, sankce proti Rusku nebo bezpečnostní situace v oblasti Rudého moře zvýšily nejistotu mezinárodního obchodu. Každé prodloužení přepravy znamená vyšší náklady i větší riziko výpadků výroby.
Výrobní lokalizace se mění také kvůli automatizaci. Moderní robotické linky postupně snižují význam levné pracovní síly. Rozdíl mezi výrobou v Evropě a Asii již není tak výrazný jako před patnácti lety. Vyšší produktivita evropských továren dokáže část vyšších mzdových nákladů kompenzovat.
Energetická krize změnila pohled na výrobní lokalizaci
Energetická krize neznamenala pouze růst cen elektřiny. Významně ovlivnila celé rozhodování o výrobní lokalizaci.
Podniky začaly podrobně analyzovat celkové náklady vlastnictví. Do výpočtů již nezahrnují pouze mzdy zaměstnanců. Sledují také náklady na dopravu, skladování, pojištění zásob, kurzová rizika, emisní poplatky nebo dobu potřebnou k dodání výrobku zákazníkovi.
Například automobilový průmysl využívá model výroby přesně podle potřeby. Dlouhé dodavatelské řetězce zde představují vysoké riziko. Výpadek jediné součástky může zastavit výrobu celé automobilky během několika hodin.
Kdy se reshoring ekonomicky vyplatí a kdy ne
Reshoring se ekonomicky vyplatí především u výrobků s vysokou přidanou hodnotou, velkou mírou automatizace nebo vysokými logistickými náklady.
Dobrým příkladem jsou zdravotnické technologie, polovodiče, průmyslové stroje nebo přesné strojírenství. Významnou část nákladů zde netvoří lidská práce, ale know how, výzkum a moderní technologie. Přiblížení výroby zákazníkům navíc zkracuje dodací lhůty a usnadňuje kontrolu kvality.
Výhodný bývá také u výrobků s častými konstrukčními změnami. Vývojové oddělení a výroba mohou úzce spolupracovat. Nové výrobky se dostávají na trh rychleji.
Naopak ekonomický smysl často nedává u jednoduché textilní výroby nebo základní spotřební elektroniky s vysokým podílem ruční práce. Rozdíl ve mzdových nákladech zde stále představuje významnou část výrobní ceny.
Jaký je dopad reshoringu na zaměstnanost v cílových zemích EU
Reshoring vytváří nová pracovní místa, ale jejich struktura se výrazně mění.
Nové továrny dnes zaměstnávají méně manuálních pracovníků než před dvaceti lety. Automatizace převzala značnou část rutinních činností. Roste proto poptávka po technicích, programátorech robotických linek, specialistech na údržbu nebo datových analyticích.
Proč se Reshoring stává strategickou součástí evropského průmyslu
Reshoring představuje mnohem více než pouhý návrat výroby do Evropy. Jde o změnu způsobu uvažování nad řízením průmyslu a dodavatelských řetězců. Pandemie, energetická krize i geopolitická rizika ukázaly, že dlouhé globální řetězce mohou být levné pouze do okamžiku, než dojde k jejich narušení.
Ekonomicky se reshoring vyplácí zejména tam, kde vysokou hodnotu vytvářejí inovace, automatizace a rychlá spolupráce mezi vývojem a výrobou. Naopak u výrobků závislých především na levné manuální práci nemusí být návrat výroby rentabilní.
Výrobní lokalizace bude v příštích letech stále častěji kombinovat evropskou výrobu, pokročilé technologie a regionální dodavatelské sítě. Tento trend přináší vyšší odolnost průmyslu, podporuje vznik kvalifikovaných pracovních míst a zvyšuje schopnost evropských firem reagovat na budoucí ekonomické i geopolitické změny.
Zdroje: Ceinterim.com, EvropskáKomise.eu, Eurostat.eu, OECD.org, WTO.org, MezinárodníAgenturaproEnergii.org
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.