V dnešním světě jsme stále častěji obklopeni pojmy “ekologie”, “obnovitelná energie”, “klimatické změny”, “uhlíková stopa” a celou škálou dalších podobných pojmů.
Do této skupiny by se dala zařadit i biomasa. Snad každý z nás tento pojem někdy někde slyšel, avšak ne všichni vědí, co to vlastně biomasa je a jaký je její cíl a využití. A přesně tomu se bude tento článek věnovat.
Co je to biomasa?
Současná energetika se velmi obsáhle zabývá tématem obnovitelných zdrojů. Vedle známé solární energie a větrných elektráren ovšem najdeme i takové, kterým není věnována až taková pozornost a jednou z nich je právě biomasa.
Nejobecněji lze biomasu označit jako veškerou organickou hmotu na Zemi, tedy všichni účastníci koloběhu živin v naší biosféře. Jedná se tedy o těla všech živých organismů – roslin, hub, živočichů, bakterií a sinic.
V rámci energetiky lze za biomasu označit pouze takovou organickou hmotu, která je energeticky využitelná a jelikož základem veškeré živé hmoty je uhlík a jeho chemické vazby, teoreticky lze za biomasu označit opravdu všechny živé organismy. Obsahují totiž energii.
Většinou jsou ovšem za energetickou biomasu považovány rostliny, které jsou schopny získávat energii pomocí fotosyntézy ze slunce. V tomto procesu využívá jednoduchých anorganických látek (oxidu uhličitého a vody) k tvorbě pro ni energeticky důležitých cukrů.
Můžeme tedy mluvit o tom, že rostliny v sobě akumulují sluneční energii. Akumulace této energie má sice poměrně nízkou účinnost, na druhou stranu sebou nese v podstatě nulové ztráty a je dlouhodobá.
Jak se dělí biomasa?
Biomasu lze obecně dělit na “suchou” a “mokrou”. Suchá je tvořena například dřevem, do mokré biomasy zařazujeme obvykle výkaly všech hospodářských zvířat smíchané s vodou.
Taktéž existuje tzv. “speciální biomasa”, která je tvořena olejninami a škrobovými a cukernatými plodinami. Tato skupina se hodí zejména na výrobu lihu a bionafty.
Na základě druhu biomasy se taktéž přistupuje k jejímu zpracování.
Suchá biomasa využívá technologie spalování, zplynování a pyrolýzy.
Mokrá biomasa se používá zejména ke kvašení, kompostování a anaerobního vyhnívání.
Biomasa jako topné palivo
Výše zmíněnými procesy vznikají z biomasy různé formy paliva.
Již v pravěku člověk využíval biomasu v podobě dřeva – tedy formou spalování. A využíval ji nejen ke zpracování jídla, ale taktéž jako zdroj tepla. Spalování můžeme v tom případě označit za nejstarší formu zpracování biomasy.
Nabízí se nám tedy otázka – lze v dnešní “drahé energetické době” ušetřit za vytápění pomocí zpracování biomasy?
Co potřebujeme pro vytápění biomasou?
K tomuto účelu je samozřejmě potřeba vhodné zařízení. Velmi tradiční je například krb, který i dnes můžete najít v domácnostech po celé České republice. Ten samozřejmě vytápí pomocí výše zmíněného dřeva a oheň je potřeba stále udržovat. Podobě fungují také kamna, která rovněž vytápí pomocí dřeva.
Dnes se vyrábí i speciální kotle na biomasu. Ty fungují na principu zpracovní pelet, briket, štěpků, nebo kusového dřeva.
Výhodou takových kotlů je zejména jejich vysoká účinnost, která dosahuje například u briket až 95 %. Tímto vytápěním uživatel rovněž ušetří a rovněž je šetrný k životnímu prostředí. Na jeho instalaci lze navíc získat dotace.
Je tedy výhodné vytápět pomocí biomasy?
Pokud se zde bavíme o finanční stránce věci, velice záleží na tom, jak velký typ prostoru pomocí biomasy vytápíme a rovněž na jak vysoké teploty hodláme vytápět.
Můžeme se ovšem bavit o tom, že pokud nebudeme přetápět, můžeme se pomocí biomasy vlézt do rozpočtu o pouhých 20 000 korunách za rok. Jistě se shodneme na tom, že z tohoto hlediska je vytápění pomocí biomasy oproti plynu značně výhodnější.
Výhody vytápění biomasou | Nevýhody vytápění biomasou |
---|---|
nižší náklady – za nějakou dobu se vám dokonce vrátí finance vložené do koupi speciálního kotle | potřeba prostoru na uskladnění biomasy |
uhlíkově neutrální topení – vyprodukuje totiž tolik oxidu uhličitého, kolik ho rostlina za celý život proměnila na kyslík | vysoká nákupní cena kotle – pohybuje se kolem 2 000 – 4 000 euro (či dokonce víc) |
obnovitelný zdroj energie – narozdíl od fosilních paliv organické látky neustále dále vznikají | více péče při topení |
nižší závislost na fosilních palivech – a tedy nižší stopa v rámci globálního oteplování | riziko úniku škodlivin – při spalování totiž dochází ke vzniku popela, prachu a jiných odpadů, které mohou unikat |
státní dotace na speciální kotel |
Zdroje: O energetice, Optimtop, Ušetřeno, Kadria kotle, Veselé bydlení
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.