Druhů povrchových úprav materiálu existuje celá řada. Každá slouží k jinému účelu a zajistí materiálu jiné vlastnosti a ochranu. Pojďme se dnes blíže podívat na galvanické zinkování, k čemu slouží, pro jaké materiály je vhodné a jak probíhá. Tento postup se může využívat pro velmi širokou škálu výrobků, od karoserií automobilů, přes zábradlí a okapy až po drobné součástky. Materiály vhodné k pozinkování jsou tedy želené díly, ocel i zinkové a litinové odlitky. Povlaky vytvořené galvanickým zinkováním a pasivací slouží jako katodická protikorozní ochrana, a to nejen mechanická ale i chemická. Mezi další výhody patří otěruvzdornost, tvrdost, elektrická vodivost, odrazivost, nízký koeficient tření, nízkého přechodového odporu a dekorativní vzhled. Pozinkování zvýší užité vlastnosti výrobků a tím zvýší i jejich konkurenceschopnost na trhu.
Zjednodušeně řečeno je galvanické zinkování elektrolytický děj, při kterém se na elektro vodivé materiály (ocelové díky které slouží jako katoda) elektrochemicky vyloučí zinkový povlak rozpuštěním zinku. Na začátku je tedy třeba ocelový povrch očistit od rzi, mastnoty a všech dalších znečištění. V praxi to vypadá tak, že velké výrobky jsou pověšeny na háčky, menší umístěny do pokovovacího bubnu a pomocí automatizovaných dopravníků jsou ponořeny do odmašťovacích lázní, mořících lázní a dekapovací lázně. Poté se ponoří do vodního roztoku zinečné soli (elektrolyt) a zapojí se jako katoda ke zdroji stejnosměrného proudu. Jako anoda se zapojí desky z čistého zinku a začne probíhat elektrolytický děj. Zinek z anody se rozpouští a plave ke katodě, kde se vylučuje na povrchu materiálu. Poté se pro zvýšení korozní odolnosti provede pasivace a často se výrobek také nalakuje.
