Žijeme ve světě, kdy jsme ze všech stran obklopování všemožnou technikou. Vzhledem k tomu, že je pro nás technika stále něco poněkud nového a s úžasem k ní vzhlížíme, naučili jsme se ji často stoprocentně důvěřovat. Pokud nám něco sdělí nějaký přístroj, musí to být přeci pravda. Ani přístroje však nejsou dokonalé a čas od času se mohou od skutečnosti trošku odchýlit. Typický příklad za všechny, který asi každý z nás zná, je například měření teploty. Digitální teploměr postavený na parapetu našeho okna nám hlásí, že venkovní teploty se pohybují okolo tropické třicítky a přitom, když vyhlédneme na ulici, vidíme lidi chodit oblečené v mikinách a dlouhých kalhotách. Co se tedy pokazilo?
S pojmem regulace se v běžném životě setkáváme poměrně často. My sami tento pojem v běžné mluvě často používáme, aniž bychom přesně znali jeho význam nebo odbornou definici. S pojmem regulace se můžeme setkat v nejrůznějších oblastech našich životů. V přírodě například při regulaci tělesné teploty živočichů a člověka, ve společnosti, například když se snažíme, aby příliš neklesla hodnota naší měny či v technice. A co přesně ta regulace tedy je?
Jedná se o proces jakéhosi usměrňování, neboli udržování nějaké veličiny v požadovaných hodnotách. Celý princip regulace spočívá v tom, že se hodnota požadované veličiny měří a porovnává se s požadovanou hodnotou. Vzniklý rozdíl mezi těmito hodnotami nazýváme regulační odchylkou. Tento rozdíl se potom používá pro ovlivňování soustavy a snaží se o to, aby se regulační odchylka co nejvíce zmenšovala.
Pro některé z nás, kteří nejsou ve fyzice příliš zdatní, se celý tento proces může zdát jako něco naprosto abstraktního a nepochopitelného. Naštěstí se touto problematikou zabývá spousta firem, které nám v případě potřeby všechno laicky vysvětlí a poradí nám s výběrem té správné techniky, takzvaného regulátoru. K tomu, aby mohla být regulace spolehlivě prováděna je totiž, jako už snad v každém odvětví našich životů, třeba značná dávka techniky.
