Tichá přítomnost mikroplastů se z každodenní reality nenápadně přenesla až do našich těl. Možná si právě pokládáte otázku: Jak se dostanou mikroplasty do těla? A co vlastně způsobují mikroplasty ve vodě a lidském organismu?
Tento článek nabízí odpovědi a zároveň upozorňuje na rostoucí riziko, které se dotýká nás všech: zaměstnanců, firem i běžných spotřebitelů.
Obsah
Mikroplasty ve vodě: Neviditelná zátěž pro ekosystémy
Mikroplasty představují plastové částice menší než pět milimetrů. Do vody se dostávají rozkladem větších plastových předmětů, průmyslovou výrobou nebo praním syntetických textilií. Přítomné jsou v řekách, mořích i pitné vodě. Jejich rozšíření je natolik masivní, že byly nalezeny i v ledovcích, dešťových srážkách nebo v mořských živočiších.
Z hlediska firemního pohledu se jedná o problém, který výrazně ovlivňuje jak environmentální zodpovědnost podniků, tak reputaci značek. Firmy, které chtějí působit jako udržitelné a důvěryhodné, by měly aktivně přehodnocovat svou produkci plastů, zavádět recyklovatelné obaly a kontrolovat své odpadové hospodářství.
Jak se dostanou mikroplasty do těla?
Možná vás překvapí, že mikroplasty dnes přijímáme prakticky denně, a to nejen vodou, ale i jídlem a vzduchem. Mikročástice byly nalezeny v mořských plodech, soli, pivu i balené vodě. Při běžném dýchání v městském prostředí je rovněž možné vdechnout plastové částice vzniklé z oděvů nebo pneumatik.
Nejnovější studie potvrdily přítomnost mikroplastů nejen v lidských střevech, ale i v krvi, placentách a dokonce v plicní tkáni. Přestože jde o relativně nový výzkumný směr, výsledky naznačují, že mikroplasty mohou procházet hematoencefalickou bariérou a dostávat se do citlivých orgánů. Tento jev vyvolává znepokojení u vědců i zdravotnických organizací.
Co způsobují mikroplasty v těle?
Zdravotní dopady mikroplastů nejsou dosud plně prozkoumány, ale vědecké práce upozorňují na několik zásadních rizik. Mikroplasty mohou obsahovat toxické látky jako ftaláty nebo bisfenol A (BPA), které působí jako endokrinní disruptory. Tyto látky narušují hormonální rovnováhu, což může vést k neplodnosti, poruchám metabolismu či vývojovým vadám.
Navíc mohou mikroplasty fungovat jako přenašeči dalších škodlivin jako těžkých kovů, bakterií a virů. Při průchodu trávicím traktem mohou vyvolávat zánětlivé reakce, zatěžovat imunitní systém nebo narušovat střevní mikrobiom. Studie publikovaná v Environment International (2024) potvrdila, že lidská krev obsahuje až čtyři různé typy plastů, včetně polyethylenu (PE) a polystyrenu (PS).
Firmy působící ve zdravotnictví, potravinářství nebo chemickém průmyslu by měly tyto poznatky vnímat jako varovný signál. Preventivní opatření, pravidelné audity bezpečnosti surovin a důsledná kontrola dodavatelských řetězců se tak stávají nezbytnou součástí odpovědného podnikání.
Co může udělat každý z nás – a každá firma?
Situace není beznadějná. Omezit mikroplasty lze na úrovni jednotlivců i firem. Začněte tím, že přestanete používat jednorázové plasty, přejdete na textilie z přírodních vláken a budete preferovat výrobky bez mikrogranulí. Doma i na pracovišti lze filtrovat pitnou vodu nebo zvažovat využití filtračních systémů na pračkách.
Pro zaměstnavatele je klíčové vzdělávat zaměstnance a zohlednit dopad mikroplastů v rámci environmentálních strategií. Pokud provozujete výrobní závod, zaměřte se na optimalizaci odpadu, monitoring vodních emisí a informování veřejnosti o vašich krocích. Transparentnost a ekologické iniciativy posilují důvěru klientů i obchodních partnerů.
Právní rámec a doporučení
Evropská unie i jednotlivé státy postupně zavádějí regulace týkající se plastového odpadu. Například směrnice EU 2019/904 o omezení jednorázových plastových výrobků zakazuje řadu běžně používaných plastových produktů. Rovněž se připravují nové normy pro klasifikaci a označování mikroplastů v kosmetice a průmyslové výrobě.
Z pohledu zaměstnavatele je proto důležité sledovat aktuální legislativu a připravovat se na změny. Implementace ekologických standardů není jen morální povinností. Stává se klíčem k udržitelnosti a konkurenceschopnosti.
Závěr: Nepodceňujme mikroplasty, jednejme zodpovědně
Mikroplasty nejsou pouze neškodným odpadem. Představují komplexní problém zasahující zdraví, životní prostředí i ekonomiku. Je na čase, abychom jejich přítomnost vnímali jako vážný signál k přehodnocení chování a to doma, ve firmě i v širší společnosti.
Zajímejte se o kvalitu vody, kterou pijete. Sledujte, co jíte. A pokud vedete tým nebo podnikáte, ukažte, že vám záleží na budoucnosti nejen vaší, ale i budoucnosti vaší značky a komunity.
Zdroje: EuroParl.europa.eu, Recetox.MUNI.cz, Samosebou.cz, Ih.cas.cz, KomunálníEkologie.cz, Wikipedie.org, BrainMarket.cz, ScienceDirect.com, EuropeanUnion.eu, Nature.com
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.