Laserové řezání je tu už více než 50 let

Laserové řezání je tu už více než 50 let

Laser se používá v různých odvětvích našich životů. Nepostradatelným pomocníkem je laser například v lékařství při operacích očí a dalších velice precizních zákrocích. Nezastupitelné místo má však laser také v průmyslu.

Asi nejčastěji se s laserem setkávají svářeči. Ti jej využívají v podstatě denně. Laser však může pomoc nejen věci spojit ale také oddělit. Řezání je proto v průmyslu jednou z nejrozšířenějších laserových technologií.

I když byla představa laserového paprsku půlícího věci pro mnohé lidi v minulosti fantas magorií, použití pálení laserem není rozhodně záležitostí posledních pár let. V průmyslu se totiž používá více než 50 let. Průkopníkem v používání laseru byla v roce 1965 firma Western Electric Company, která postavila funkční laserový systém pro vrtání diamantových raznic.

Masivnějšího nasazení laserového řezání pomocí CO2 laserů se průmysl dočkal v 70. letech minulého století. Laserovému řezání byla věnována větší pozornost a vývoje dosáhly nejen samotné laserové zdroje, ale také pohony, řídící systémy, postprocesory a další.

Laserové řezání má dva základní typy, a to 3D laserové řezání a „vzdálené“ řezání neboli remote cutting.

Díky zvyšujícím se výkonům laserů a zdokonalováním optických systémů se v posledních letech začíná v průmyslu stále více uplatňovat zmíněné „vzdálené“ řezání. To našlo uplatnění zejména u nekovových materiálů, jako jsou textilie, papír nebo plasty. Tato metoda je také hojně využívaná u laserového svařování. 3D laserové řezání zase podstatně zjednodušilo prostorové řezání.

U samotného řezání potom dochází ke třem základním procesům, a to sublimačnímu řezání, tavnému řezání a řezání plamenem. Díky vysoké intenzitě laserového záření při sublimačním řezání dochází k okamžitému odpaření materiálu. Vytvořené kovové páry jsou potom odfukovány z řezu takzvaným asistenčním plynem. Tavné řezání vyžaduje naopak podstatně nižší výkony laseru, protože dochází pouze k tavení materiálu. Posledním procesem je řezání plamenem. Ten se vyznačuje velkou řeznou rychlostí a používá se především k řezání běžných a konstrukčních ocelí. Oproti sublimačnímu řezání je zde řezná rychlost zhruba dvojnásobná.