Podobně jako u automobilových motorů rozlišujeme mezi benzinem a motorovou naftou, v letectví máme rovněž pro letecké motory palivo dvojího druhu. Jedná se o letecký benzín a letecký petrolej. Co by se stalo, pokud bychom do auta natankovali letecké palivo?
Letecké palivo
V současnosti se většina leteckých paliv vyrábí destilací z ropy. Oddělování jednotlivých složek ropy, které se liší teplotou varu, se provádí pomocí frakční destilace. Produkty takové destilace jsou uhlovodíkové plyny (propan, butan), benzínová frakce, petrolejová frakce (petrolej), plynový olej (motorová nafta) a destilační zbytek (mazut). Letecký benzín a letecký petrolej se pak získávají z benzínové a petrolejové frakce.
Letecká paliva dělíme na dva základní druhy:
- letecký benzín,
- letecký petrolej.
Pro rozlišení leteckých paliv se používá barevné značení. Letecký benzín se značí červenou barvou, letecký petrolej černou.
Letecký benzín
Letecký benzín (AVGAS) se používá pro pístové motory letadel. Je vysoce těkavý a extrémně hořlavý. Má nízký bod vzplanutí. Letecké motory musí pracovat při různých podmínkách a tomu odpovídají i letecká paliva. Musí být schopná hoření za různých podmínek a nesmí docházet k výbuchu nebo detonaci v motoru.
Letecké benzíny se dělí podle oktanového čísla (OČ), které vyjadřuje odolnost paliva proti jeho samozápalu. V současnosti se používají pouze dva druhy leteckých benzínů – AVGAS 100 a AVGAS 100LL. AVGAS 100 je vysokooktanový olovnatý benzín s OČ 100. AVGAS 100LL je také vysokooktanový benzín s OČ 100, jedná se však o nízkoolovnatou verzi paliva AVGAS 100.
Poměrně novým typem paliva je AVGAS 82UL. Jedná se o bezolovnatý benzín s oktanovým číslem okolo 80. Používá se u strojů s menšími výkony, kde není potřebné vysokooktanové palivo AVGAS 100.
Toto letecké palivo se vyznačuje nižší těkavostí a nižším destilačním rozmezím. Oproti automobilovým benzinům mají vyšší začátek destilace (10 % musí předestilovat do 75 °C) a nižší konec destilace (175 °C). Velice přísné jsou požadavky na čistotu a na nízkoteplotní vlastnosti. Povinným parametrem je bod krystalizace, který může maximálně dosáhnout -58 °C. Je běžnou obchodní praxí, že letecké benziny jsou i obarveny podle druhů (nejčastěji červená, u vysoko oktanových olovnatých druhů modrá nebo zelená).
Bezolovnatý druh leteckého benzinu se používá pro menší a výkonově slabší letecké spalovací motory. Olovnaté typy s vyšším oktanovým číslem se používají pro moderní výkonné letectví, především u malých turbovrtulových letadel.
Současné specifikace leteckých benzinů jsou stanoveny normou ASTM D 910. V České republice se letecké benziny nevyrábí a jejich obnovení se nepředpokládá.
Letecký petrolej
Letecký petrolej (palivo jet, kerosin, anglicky aviation turbine fuel) je nejrozšířenějším leteckým palivem. Letecký petrolej je určen pro proudové motory turbínového typu. Pohonná hmota se používá pro letecké proudové motory od dopravních letadel až po nadzvuková vojenská letadla. Existuje celá řada specifikací pro toto palivo. V USA se používá palivo JET A. JET A a JET A-1 se vyrábí částečnou destilací a patří do petrolejové frakce. Tato paliva se vyznačují nízkou těkavostí. Třetím typem leteckého petroleje je palivo JET B. Jde o směs petroleje a benzínu. Kvůli nízkému bodu tuhnutí se toto palivo používá zejména v Kanadě a na Aljašce.
Letecký petrolej používají moderní reaktivní motory. Letecké palivo je směsí uhlovodíků vroucích v rozmezí 130–300 °C. Letecký petrolej je do určité míry podobný lehké motorové naftě pro arktické klima. Je tvořen ještě lehčími frakcemi s nižší destilační teplotou a nižší hustotou. Jeho kvalitativní parametry musí odpovídat odlišným provozním podmínkám. Za účelem zlepšení potřebných vlastností jsou přidávána nejrůznější chemická aditiva. Letecký petrolej podléhá z hlediska kontroly kvality velmi přísným kontrolám, jelikož je technická porucha letadla způsobená nevyhovující kvalitou paliva nepřípustná.
Kvalitativní požadavky na letecký petrolej lze principiálně rozdělit do několika skupin. Posuzuje se:
- čistota paliva,
- těkavostní a nízkoteplotní vlastnosti,
- kontaminace nežádoucími příměsemi a
- stabilita paliva.
Každá vyrobená šarže a každá jednotlivá dodávka leteckého petroleje musí být od výrobce či dodavatele opatřena certifikátem osvědčujícím složení a vlastnosti dodávaného paliva. Palivo je hydrogenačně odsířené. Pro zlepšení užitných vlastností může letecký petrolej obsahovat další vhodná aditiva např. antioxidanty, vodivostní přísady a mazivostní přísady.
Co když letecké palivo natankujeme do auta?
Letecký petrolej je poměrně mastný, tudíž při použití v zážehovém motoru by se choval podobně, jako kdybyste natankovali naftu. Došlo by k zalepení (ucpání) palivové soustavy. Pokud byste letecký petrolej chtěli použít v motoru automobilu, bylo by lepší zvolit vznětový motor.
Pro použití v zážehovém automobilovém motoru by byl tedy mnohem vhodnější letecký benzin. Požadavky na jeho kvalitu se totiž od požadavků na jakost automobilového benzinu liší málo. Používají se jak verze s antidetonační přísadou v podobě tetraetylu olova, tak varianty bez něj. Problém je, že verze bez obsahu olova někdy vykazuje oktanové číslo určované motorovou metodou minimálně 80, zatímco u automobilových benzínů je tato hodnota minimálně 85. V praxi by tak použití takového benzinu v zážehovém motoru vozidla mohlo způsobovat samozápaly.
Podstatně lépe je na tom letecký benzin s přísadou olova, u něhož je požadavek na oktanové číslo určované motorovou metodou nad 100 jednotek. Tento letecký benzin by tedy z hlediska oktanového čísla moderním zážehovým motorům aut plně vyhovoval. Problém je však s olovem, s nímž si nerozumí katalyzátor ve výfukových plynech.